AZTÉCKÝ KÁMEN

© Rostislav Bičan, Ostrava

AZTÉCKÝ KÁMEN ( Piedra del Sol ) je bazaltový disk o průměru 3,6 m a hmotnosti 24 tun. Byl objeven v roce 1790 pod dlažbou hlavního města v Mexico City. Historikové se domnívají, že disk představuje pět civilizačních období na Zemi, ze kterých čtyři období již uplynula a v pátém, posledním období se nachází současná civilizace.

Pokusme se řešit aztécký kámen a jeho symboly jako kryptogram. U tohoto kryptogramu jsme si jisti tím, že zpráva nebude šifrována. Aztécký disk je kruhový a v jeho středu je vytesán v kružnici malý sluneční kotouč s tváří boha slunce Tonatiuha. Dále vidíme na disku pět soustředných mezikruží.

V prvním mezikruží kolem slunce se nacházejí čtyři čtvercové objekty, pátý čtvercový objekt se nachází nahoře v posledním pátém mezikruží. Člověk nemusí být ani astronom a na otázku, co se nachází kolem Slunce, odpovídá automaticky - planety. Pokračujme v řešení kryptogramu s tím, že položíme rovnítko mezi slovy objekt a planeta.

Páté vnější mezikruží tvoří dva hadi, kteří obtáčejí disk, jejich hlavy se setkávají naspodu disku a jejich ocasy drží nahoře zvednutou „PÁTOU PLANETU“. O této planetě nám chce kryptogram něco vypovědět.

Shrňme si to, co jsme dosud zjistili: “Disk představuje sluneční soustavu se Sluncem a pěti planetami. Zvlášť je zdůrazněna jedna z pěti planet. Pátá?“

Na disku jsou použity tři druhy označníků, které mají tvar našeho písmene A, jsou trojdílné a zdůrazňují některá mezikruží. Vnitřní sluneční kotouč je zdůrazněn jedním označníkem, mezikruží druhé a třetí je označeno čtyřmi označníky.

Druhé mezikruží je rozděleno dvojitými paprsky na 20 dílů. Třetí mezikruží je rozděleno jednoduchými paprsky na čtyřicet stejných dílů a dále toto mezikruží tvoří čtyři označníky umístěné po 90 stupních o celkové délce dvanácti dílů. Celkem by toto třetí mezikruží mělo 52 stejných dílů.

Druhé a třetí mezikruží představuje dva časové cykly. U Aztéků je známý 52-letý časový cyklus uctívání nebes. Cyklus o délce 52 dílů se tedy vztahuje k epoše 52 pozemských let. Čísla 52 i 20 lze dělit čtyřmi, jak na to upozorňují označníky. Dostáváme tím „malou shodu cyklů“, poměr 13 ku 5. Čtyři malé shody pak tvoří “velkou shodu cyklů“ poměr 52 ku 20. Shody vyjadřují synchronicitu v obězích dvou planet, např. setkávání se v perihelu.

Číslo 18993,52 dní, jako součin 52 x 365,26 dní, je aztéckým magickým číslem pro velkou shodu.

Můžeme toto magické číslo podělit číslem 20 z druhého mezikruží a dostáváme tím dobu oběhu dotyčné planety. Výpočet určuje pro tuto planetu dobu oběhu P = 949,7 dne. Porovnáním údajů z TAB1 zjišťujeme, že se jedná o planetu na dráze n = 6 , s názvem AZTLAN , která již neexistuje a která měla původní dobu oběhu P₆ = 975,5 dne.

Aztécký Sluneční kámen tedy pojednává o bývalé páté viditelné planetě AZTLAN. Kryptogram navazuje na článek „Zmizelé planety“ sluneční soustavy.

Copyright © 2004 by Rostislav Bičan. All rights reserved.

E-mail:BicanR@seznam.cz

Konec***